DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Vítejte na stránce "Pro rodiče"


Děti jsou to nejcennější, co máme.

Chceme pro ně jen to nejlepší. A jóga mezi „to nejlepší“ určitě patří. Pomáhá dětem nejen ve správném fyzickém vývoji, rozvíjí jejich fantazii a radost ze života. Učí je lépe vnímat sebe sama i okolí, ale také relaxovat. A to je v dnešní uspěchané době velmi důležité a často námi dospělými podceňované.

Jóga pro děti je naprosto odlišná od jógy pro dospělé. Dětem je pohyb přirozený a proto běháme, skáčeme, skotačíme, hrajeme si na zvířátka. Také zpíváme, říkáme si básničky i pohádky.

Jóga je přizpůsobena jejich věku a schopnostem. Pozice cvičíme většinou dynamicky (bez výdrže), procvičujeme psychomotoriku a také se věnujeme správnému dýchání.

Každá cvičební jednotka je jiná, podle naladění dětí, situace a také počtu dětí.

Jaké děti mohou cvičit jógu

Jóga se osvědčila nejen u dětí zdravých, ale i u hyperaktivních děti, při potížích s učením, při léčení dýchacích potíží a další.

Co vzít s sebou na cvičení:

  • pohodlné oblečení, nejlépe z přírodních materiálů. Nevhodné jsou těsné oděvy, které zamezují dýchání, trávení a cirkulaci krve. V zimě doporučuji tričko s dlouhým rukávem a tepláky, aby dětem nebyla zima. Cvičíme v ponožkách.
  • pití – před cvičením mohou děti vypít malé množství nápoje bez bublinek, ideální je voda nebo ředěný džus. Pokud to děti vydrží, během cvičení jógy nepijí.

Důležité informace:

  • jídlo před cvičením – doporučuji, aby děti 2 - 3 hodiny před cvičením jógy nejedly těžká jídla; např. ovoce nebo lehkou svačinu si mohou dát max. hodinu před cvičením. Žaludek i střeva by měli být při cvičení prázdné. Před cvičením by měly děti použít toaletu.
  • nemocné nebo jinak oslabené děti by neměly jógu cvičit, pokud má vaše dítě jakékoliv zdravotní či jiné problémy, včas mne informujte, prosím.
 

 


 


 

Co si myslíme o mámě!!!

Ve 4 let: Máma ví všechno!

   8 let: Máma ví hodně!

  10 let: Máma neví všechno!

  12 let: Máma neví nic!

  14 let: Máma je nula!

  16 let: Je z jiný doby!

  25 let: Máma to možná ví!

  35 let: Než se rozhodneme, zeptáme se mámy!

  45 let: Ptám se sama sebe, co by si o tom máma myslela!

  75 let: Jak ráda bych se na tohle zeptala mámy!


Vloženo: únor. 2011

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mě.
/Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším./

 

2. Nebojte se být přísní a pevní.
/Mám to raději - cítím se tak bezpečnější./

 

3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
/Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte./

 

4. Nedělejte ze mě menšího, než jsem.
/Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako "velký"./

 

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
/Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí./

 

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy.
/Nabourává to můj smysl pro hodnoty./

 

7. Nenechejte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám  rád/a.

/Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje./

 

8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. 

/Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest./

 

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
/Dokážu se s nimi vyrovnat./

 

10. Nesekýrujte mě.
/Musel bych se bránit tím, že bych dělal mrtvého brouka./

 

11. Nedávejte ukvapené sliby.
/Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují./

 

12. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl.
/Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět./

 

13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
/Dostanu strach a pak lžu./

 

14. Nebuďte nedůslední.
/To mě úplně mate./

 

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi.
/I když někdy dělám příšerné věci./

 

16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hloupost.
/Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět./

 

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
/Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není./

 

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
/Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší./

 

19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám.
/Je to určitě těžké, držet se mnou krok, ale prosím - snažte se./

 

20. Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
/Ale to vám nemusím říkat, že ne?/


PRO RODIČE

  1. Děti se učí podle modelu. Dělají to co, co dělají dospělí, nikoliv to, co dospělí říkají - pokud to jen říkají.
  2. Nikdy dítě netrestejte v rozčilení a zlosti.
  3. Lépe je šetřit příkazy, ale dbát důsledně na jejich dodržování.
  4. Nekritizujte dítě, když se snažilo něco udělat a přece neuspělo. Nebo, když se dopustilo chyby omylem.
  5. Vyvarujte se poznámek, které dítě zahanbují a snižují před druhými.
  6. Dítěti se zadávají jen takové úkoly, na něž stačí vzhledem ke svému věku a jeho osobním vlastnostem.
  7. Tvrdé tresty vyvolávají v dítěti pocit viny a formují nízké sebevědomí, probouzejí sklony k destrukci a agresivitě.
  8. Odměny a pochvaly navozují v dítěti prožitek radosti a štěstí. Jsou dobrou pobídkou k aktivitě a tvoření. Slouží k pozitivnímu rozvoji morálních vlastností.
  9. Nesrovnávejte sourozence mezi sebou - vyvoláváte tím mezi nimi napětí.
  10. Děti jsou častěji zlostné a vzdorovité tam, kde vládne uspěchanost, nervozita, podrážděnost, nedostatek zájmu, tolerance a smyslu pro humor.
  11. Ustavičné kritizování, zakazování a přikazování dítě neurotizuje.
  12. Dítě se naučí poslechnout i šeptem pronesený pokyn, je-li správně vedeno.
  13. Rozumovou vzdálenost mezi dospělým a dítětem je třeba překlenout porozuměním potřebám dítěte.
  14. Dítě bez dostatečné péče a lásky nemá nikoho, komu by mohlo důvěřovat. Tak se snaží prožít lásku náhradní. Oblíbí si hračku nebo zvíře, které nadměrně miluje.
  15. Dítě se postupně učí samostatnosti. Učí se z vlastních chyb. Proto je lépe do některých činností nezasahovat, ale jen sledovat a potom dítěti chyby napravit.
  16. Zkuste se vyvarovat těch projevů ve výchově svého dítěte, které jste vy sami těžce snášeli.
  17. V pubertě nezapomeňte každé pokárání vyvážit pochvalou, jinak si děti budou kladné hodnocení hledat mimo domov, např. v partě.

Odměnou za těžkou rodičovskou práci může být i to, že nám je dovoleno růst zároveň s dětmi.